Představujeme nového trenéra A-týmu
Z pozice gólmana na lavičku hlavního trenéra
Sportovní ředitel, manažer a teď nově i trenér. Dominik Rodinger, bývalý gólman se zkušenostmi z nejvyšších soutěží, se posadí na lavičku TJ AFK Slivenec, 12. týmu B skupiny pražské I. A třídy.
S Dominikem jsem si dal setkání v jedné nejmenované italské kavárně na Praze 1, kde jsme společně v příjemné domácí atmosféře probrali řadu témat, která by za sebe vystačila na samostatné číslo nebo úspěšný seriál. Tak zatím alespoň krátce, nahlédneme do duše ostříleného sportovce, fotbalového profesionála…
Jak hodnotíte svou dosavadní kariéru?
„Tak pokud se budeme bavit o mé fotbalové kariéře, tak i když jsem skončil hodně brzy (v 27 letech), tak jsem šťastný, že jsem toho mohl za tak „krátkou“ dobu zažít opravu hodně. Od reprezentace, předkolo Ligy mistrů, respektive Evropské ligy, titul ve Slovanu Bratislava a nakonec zahraniční zkušenost se španělským fotbalem. Mohl jsem určitě hrát déle, ale jelikož jsem dost často narážel na platební neschopnost klubů, tak jsem byl fotbalem tak psychicky o bouchaný, že jsem raději volil vyjít z té strnité cesty a začít budovat pracovní kariéru. Už čtyři roky dělám sportovního ředitele v České asociaci fotbalových hráčů, takže využívám své špatné zkušenosti z fotbalu a předávám je dál dalším hráčům.“
Jaké máte ambice se sliveneckým klubem?
„Má to dvě strany. Já jsem mladý člověk, který vidí ve Slivenci obrovský potenciál, ale otázka zní? Jaké má ambice slivenecký klub? Já bych osobně chtěl AFK trošku posunout výš, než je nejen fotbalově, ale taky celkově jako značku. Ať lidí a děti vědí, kdy hraje „A“ tým, ať vědí, kdo za ně hraje a hlavně, ať se těší přijít. Když to vezmu na děti, tak i ty by měli mít mezi kluky z „áčka“ své oblíbené hráče. Bez vzorů naše mládež stoupat nebude. Ale celkově Slivenec a okolí je krásná část Prahy a je tam velký prostor pro realizaci.“
Jak hodnotíte klubové zázemí?
„Slivenec má velký potenciál a jelikož se pohybuji ve fotbalovém prostředí, tak slyším, jak spousta klubů nemá kde trénovat, udělat soustředění apod. Ve Slivenci je prostor na to, aby se udělalo například velké hřiště s umělým trávníkem, které by obrovsky ulevilo finančním prostředkům na údržbu hlavního hřiště. Ve Španělsku se prakticky hráči do 19 let málokdy podívají na hřiště s přírodním trávníkem. Trénují na tom od nejmenších dětí až po dorost. Na údržbu jsou to zanedbatelné částky a samozřejmě by se to dalo dále pronajímat. Kdyby se k tomu postavila nějaká část regenerace, odpočinkové zóny apod., tak si troufnu říct, že by sem jezdili určitě i zahraniční mládežnické týmy na soustředění.“
Kdybyste měl možnost, vyjádřit svých TOP 5 trenérských přání, která napomůžou v rozvoji sliveneckého fotbalu, která to budou?
„1. radost - těšit se na každý další trénink, zápas našich barev; 2. touha - něco změnit k lepšímu, protože ne každý, má takové možnosti areálu. A tak je společně využít a posunout se výš; 3. komunikace - komunikovat v klubu. Dle mého názoru sport píše krásné příběhy; 4. otevřenost - Nemít žádné tajemství, být otevřený jakékoliv debatě; 5. hrdost na klub - vědět, proč hraju ve Slivenci. Kdo chce, hledá možnosti - kdo nechce, hledá výmluvy.“
Dominiku děkuji Vám za rozhovor a příjemně strávený čas s Vámi, věřím, že s Vámi přichází do TJ AFK Slivenec nový vítr ale i naděje pro náš klub i obec, v lepší fotbalové zítřky.
Vladimír Brenkuš
