Tato sezona pro naše záložní mužstvo nezačala vůbec dobře, po šesti zápasech nové sezony jsme kralovali na poslední příčce s 2 body. Až 6. utkání nám přineslo kýžené vítězství, a to nad Točnou, dále jsme pokračovali v matných výkonech, a to zejména v Lochkově, kdy jsme si to prohráli sami. Po tomto utkání přišel další průšvih, a to s Lipencemi, kdy jsme se štěstím tento zápas zremizovali. Po tomto zápasu naše B mužstvo bylo jako vyměněné. Z posledních tří zápasů jsme získali 9 bodů, a to nás vyhouplo na pátou pozici v letošním ročníku.
Co k tomu dodat. Nemohu říct, že jsme nějak zaostávali za mužstvy v popředí tabulky. Herně to bylo vyrovnané, ale trápí nás koncovka, kdy jak s Čechií, tak se Zbraslaví vedeme ještě pár minut před koncem o dvě branky, a nakonec jsme byli rádi za remízu. Také nás trápí nedisciplinovanost v podobě 32 žlutých karet a 3 červené je také na pováženou. Vím, že tato soutěž se proti minulým letům zkvalitnila, ale pro tak zkušené mužstvo jaké máme, by neměl být problém si poradit s mužstvy, které hrají na hraně své působnosti ve druhé třidě
Celkově se v našem mužstvu objevilo 33 hráčů, ať již třeba na pár minut anebo někdy jen na výpomoc z A mužstva. K tomuto tématu se musím také vyjádřit, tímto bych chtěl poděkovat Markovi Bukovskému a Ondrovi Adamíkovi za výbornou spolupráci mezi oběma mužstvy a doufám, že tato spolupráce a výměna názorů a poznání bude nadále pokračovat.
Dále se musím vyjádřit k nemilé události, která se stala letos na Modřanech. Ať si každý fanoušek udělá svůj závěr, ale v životě jsem neviděl rozhodčí, kteří dokážou jen svým egem poškodit obě mužstva. Naše mužstvo v tomto nedohraném zápase dostalo za 60 minut neuvěřitelných 10 žlutých a 2 červené karty, domácí ani jednu. Ten, kdo nebyl na zápase si řekne:,, No vy jste to tedy brousili.“ Ale opak byl pravdou. Domácí mužstvo pokřikovalo na rozhodčího, aby nám dali žlutou a tak dále a on plnil jejich pokyny s chutí. Smích na lavičce domácích nebral konce. Vše zde vyvrcholilo tím, že náš Bareš dostal červenou za nesportovní chování a rozhodčí zápas ukončil. Dále již to byla trapnost domácích pořadatelů, kteří nás nařkli z rozbitých dveří oken a podobně. Vše vyvrcholilo tím, že my se Standou Jechou jsme prý chtěli napadnout rozhodčí, ale jak se říká, boží mlýny melou pomalu ale jistě. Na utkání byl delegát, který se vyjádřil v náš prospěch a utkání se opakovalo. To byla také velká fraška, kdy tento zápas hlídala dokonce ochranka!!! A naši diváci nebyly vpuštěni na stadion.
Jako vždy bych chtěl poděkovat divákům, kteří nás podporovali, i když se nám moc nedařilo. A co dál, snad jen to, že v příštím roce slavíme 100 let od našeho vzniku a snad i naše záložní mužstvo bude dál rozdávat našim fanouškům radost.
No, a nakonec bych chtěl všem popřát do Nového roku mnoho zdraví a zase někdy na hřišti na shledanou.
Láďa Kácovský – hlavní trenér